Lekrop-stavitel
Oanessané jsou znamí svými nádhernými stavbami, které ovšem tolik nevydrží. A
ty, co ano, jsou neobyčejně nákladné. A Lekrop, vrchní stavitel o tom ví. Už
dlouhé roky přemýšlí nad tím, jak zmenšit náklady na výstavbu. Přišel na to, v
čem je háček-dělníkům chybí dostatečná motivace, vlastně pracují kdy chtějí. A
pokud mají pracovat tak jak chtějí ostatní Oanessané, musí si připlatit. Lekrop
velmi dlouho přemýšlí nad tím, jak pozvednout jejich mysl, jak jim ukázat, že ty
stavby potřebujeme neobyčejně pevné.
Lekrop vyšel ze svého domu a vydal se na jakési "staveniště" oybtných domů a
obran. Spatřil tam lenošící dělníky, což ho velmi zhrozilo. Spousta z nich
přišlo o rodinu během války s Raovými Goa´uldy. Snad se chtěli pomstit vládě, že
je dostatečně nebránili. Ale Lekrop věděl pravou pravdu, promluvil na ně:
"Pročpak nestavíte, další válka může přijít každou chvíli a my potřebujem pevné
budovy a silné obrany!"
"Ale, ale,"promluvil jeden z nich,"kdopak to tu není. Není to snad někdo z těch
našich velkejch stavitelů? Takže vy chcete vědět proč nestavíme? A proč by jo?
Klidně umřeme, stejně nemáme rodinu. A tu jsme ztratili díky vám!"
"Tím, že svalujete vinu na druhého, si moc nepomůžete a vy to víte. KDybyste ste
stavěli pevnější, silnější obrany a ..."
"Tss,tss...",zarazil ho znovu ten samý Oanessan,"posíláte nám podporu
snad?Neposíláte!!"
"a kdyby ste měli motivaci, odhodlání,touhu po dostavění."dořekl Lekrop
"Víte,"pokračoval,"taky jsem byl dělníkem, ale svým odhodláním, ctí, touhou po
dokončení stavby jsem dokázal mnohé. Stavěl jsem ty nejpevnější budovy, ty
njesilnější obrany, ale teď jsou mi mé zkušenosti na nic, když nemáte motivaci.
Podívejte se, to že budou umírat další Oanessané vám vaší rodinu nevrátí. Taky
jsem kdysi míval rodinu, která zahynula ve válce. Proto jsem se rozhodl přispět
k tomu, aby byli stavby pevnější, aby byli orbany silnější. Ale totéž musíte
udělat vy, nebo si tu udělají hnízdo Goa´uldi. A to by jste snad chtěli?"
"Tehdá, když jsme měli ještě rodinu, pracovali jsme, co jsme mohli, aby nebylo
nám to platné. Jakou techniku si používal?"
"Vidíš támhle tu horu? Tam je ten nejpevnější materiál. A támhle na druhé straně
je ten nejslabší materiál, který používáme my. Jeidně vy můžete zaručit, že se
sem bude dovážet ten nejpevnější materiál, vy ho totiž dovážíte."
"Ale...jak? My ho nedovážíme. Vždy jsem přijde nějaký cizí Oanessan s tám,hletím
materiálem."
"Ovšem to je chyba. materiál si musíte dovážet sami. Já vám sem pošlu několik
našich nádob, v ketrých materiál budete dovážet."
"Neche se mi věřit, že je to tak jednoduché."
"No, ani ne...5íká se, že tam straší. Chci vědět, jestli riskujete údajná
"strašidla" a půjdete do toho."
"No to půjdeme!"
"Dobře. Zítra vyrážíme."
Hned zčasna ráno už stáli všichni dělníci u staveniště, kam zanedlouho dorazil
Lekrop. "Jdeme,"zavelel.
Netrvalo dlouho, než dorazili k cestě, která vedla na vrchol hory. Vyšli tedy po
cestě. Jakmile dorazili tak do půlky hory, všichni povyskočili šokem. Byli tam
kosti Oanessanů, po kterých se plazili všelijaká místní mrchožroutová zvířata.
Když se ulidnili, vyšli dál. Spatřili zchátralý dům, z něhož se ozývali divné
zvuky. Oanessané se odhodlali a sebevědomě zařvali svůj bojový výkřik. Rázem
všechno ztichlo. Jak si to Oanessané uvědomili, mírně se pousmáli a pokrasčovali
dál na vrchol. Když tam dorazili spatřili hromady zvláštně se blyštícího kamení.
Nasbírali so mohli a vydali se zpět. Když dorazili k výklenku, kde tenkrát byli
ty kosti, soatřili jen ona zvířata. Otočili se a elknutím sebou trhli. Kostra
onoho Oanessana tyto kameny hlídala. Jaké překvapení bylo, když promluvila:"Co
chcete s tím kamením dělat?"
"Moudrý Falagarosi,"promluvil Lekrop,"zde toto kamení použijeme na výstavbu
pevnějších domů a obran."
Když toto dořekl, kostra opět ulehla do výklenku a byla v původním stavu jako
dřív. Oanessané jen stáli s otevřenou pusou, až se za 10 minut konečně
vzpamaztovali a odešli směrem ke staveništi.
Na staveništi se pustili do práce, při níž si zpívali své povzbuzující písně.
Panovala zde nálada, jako nikdy dřív. Po několika měsících měli to, co mělo být
postavené, už hotové. Lekropa to velmi překvapilo, taková rychlost a taková
motivace.
Lekrop se vrátil do města, kde ho už očekávali Oanessané, kteří ho oslavovali.
Prý je napadali Raovi Goa´uldi, ale díky silnějším obranám neuspěli. Lekrop se
pousmál a odebral se do svého domu. Nyní má čestné místo na tabulce národních
hrdinů.
